1: 93
2: TRANSLATION
3: [Anu. 169]
4: It means - the rāga called śuddhakaiśika is related to madhyamagrāma on
5: account of being born of kaišikī and kārmāravī jātis. Tāra (high) şadja is its
6: graha and amśa, pańcama is the nyāsa, nisāda is kākalī here and this (rāga) is
7: with complete svaras. Its application is prescribed in the nirvahana
8: (conclusion) of citra (pūrvaranga?) 42 comprised of eighteen angas
9: (components).43 Rasas like vīra and raudra are there. The mūrchanā
10: beginning with sadja obtains. Arohin (ascending) is the varṇa. Prasannādi is
11: the alankāra. The kalā (time-unit) is formed in the dakṣiṇa (mārga), the kalā
12: obtains in the vṛtti (mārga), the kalā prevails in the citra (mārga). A tāla like
13: caccatputa obtains in the songs composed of svara and pada.
14: [The assignment of grāmas to śuddha rāgas]
15: [Anu. 170]
16: (Contention) These (rāgas) are related to particular grāmas. From where
17: is this particularity obtained? It is being answered - this particularity is
18: obtained from the statement of Bharata himself. Thus has said Bharata
19: Muni-
20: "On account of grāma-rāgas being born of jātis"; "whatever is sung in the
21: world, all of that is contained in the jātis"44 on account of this statement.
22: And it has also been said by Kasyapa -
23: "Şādava, pañcama and kaiśika obtain in madhyamagrāma. Sādhārita and
24: kaišikamadhyama, similarly, obtain in sadja (grāma)."
25: [The application of suddha ragas]
26: [Anu. 171]
27: (Contention) From where are these specific applications obtained? They
28: are obtained from the statement of the Muni. And thus has said Bharata -
29: "Madhyamagrāma (rāga) should be in the mukha (sandhi), şadja (grāma)
30: rāgain the pratimukha (sandhi), and sādhārita alone in the garbha (sandhi),
31: pañcama in the avamarśa (sandhi). In samhāra (conclusion), kaiśika has been
Crop image (token + contexte)
Pas de crop disponible (Layer B n'a pas tourne sur ce token).
Page complete
Cote token (RIGHT) — line ?, token surligne en jaune
Contexte semantique (LEFT)
BRHADDESI
92
[अनुः १६९]
अस्यार्थ: - शुद्धकैशिको नाम[रागो] मध्यमग्रामसम्बन्धः, कैशिकोकार्मारवीजातिभ्यां
समुत्पन्नत्वात्। तारषड्जोऽस्य ग्रहोंऽशश्च। पञ्चमो न्यासः। निषादीऽत्र काकली। पूर्णस्वरश्चायम् ,
ग्रह: अंश(स्व?ध)
चित्रस्याष्ट्रादशाङ्गस्य [?]निर्वहणे विनियोगः। वीररौद्रादिको रसः।षङ्जादिमूर्छना। आरोही वर्णः।
<sup>४६</sup>प्रसन्नादिरलङ्कार:। दक्षिणे कला,वृत्तौ कला,चित्रे कला । स्वरपदगीते चच्चत्पुटादिताल:।
[शुद्धरागाणां ग्रामविभागः]
[अनु॰ १७०]
ननु एते ग्रामविशेषसम्बन्धाः, कुतोऽयं विशेषलाभः ? उच्यते, भरतवचनादेवासौ विशेषो
कु(तो ऽ)यं
लभ्यते । तथा चाह भरतमुनि: - ''जातिसम्भूतत्वाद् ग्रामरागाणाम्''४० इति , ''यत्किञ्चिद्
गीयते लोके तत्सर्वं जातिषु स्थितम् ' '४८ इति वचनात् । तथा काश्यपेनाप्युक्तम् -
तत्सर्व
''षाडवो मध्यमग्रामे पञ्चम: कैशिकस्तथा ।
पाडवे ककुभ्
षड्जे साधारितश्चैव तथा कैशिकमध्यम:॥''
[शुद्धरागाणां विनियोगः]
[अनु॰ १७१]
ननु अमी विनियोग-विशेषा: कस्माल्लभ्यन्ते ? [मुनि-] वचनादेव लभ्यन्ते। तथा
अ(यं ?मी)
चाह भरत:-
‘‘मुखे तु मध्यमग्राम: षड्ज: प्रतिमुखे भवेत् ।
गर्भे साधारितश्चैव <sup>४९</sup>ह्मवमर्शे तु पञ्चम: ॥
...वावमर्शे • तु
92
[अनुः १६९]
अस्यार्थ: - शुद्धकैशिको नाम[रागो] मध्यमग्रामसम्बन्धः, कैशिकोकार्मारवीजातिभ्यां
समुत्पन्नत्वात्। तारषड्जोऽस्य ग्रहोंऽशश्च। पञ्चमो न्यासः। निषादीऽत्र काकली। पूर्णस्वरश्चायम् ,
ग्रह: अंश(स्व?ध)
चित्रस्याष्ट्रादशाङ्गस्य [?]निर्वहणे विनियोगः। वीररौद्रादिको रसः।षङ्जादिमूर्छना। आरोही वर्णः।
<sup>४६</sup>प्रसन्नादिरलङ्कार:। दक्षिणे कला,वृत्तौ कला,चित्रे कला । स्वरपदगीते चच्चत्पुटादिताल:।
[शुद्धरागाणां ग्रामविभागः]
[अनु॰ १७०]
ननु एते ग्रामविशेषसम्बन्धाः, कुतोऽयं विशेषलाभः ? उच्यते, भरतवचनादेवासौ विशेषो
कु(तो ऽ)यं
लभ्यते । तथा चाह भरतमुनि: - ''जातिसम्भूतत्वाद् ग्रामरागाणाम्''४० इति , ''यत्किञ्चिद्
गीयते लोके तत्सर्वं जातिषु स्थितम् ' '४८ इति वचनात् । तथा काश्यपेनाप्युक्तम् -
तत्सर्व
''षाडवो मध्यमग्रामे पञ्चम: कैशिकस्तथा ।
पाडवे ककुभ्
षड्जे साधारितश्चैव तथा कैशिकमध्यम:॥''
[शुद्धरागाणां विनियोगः]
[अनु॰ १७१]
ननु अमी विनियोग-विशेषा: कस्माल्लभ्यन्ते ? [मुनि-] वचनादेव लभ्यन्ते। तथा
अ(यं ?मी)
चाह भरत:-
‘‘मुखे तु मध्यमग्राम: षड्ज: प्रतिमुखे भवेत् ।
गर्भे साधारितश्चैव <sup>४९</sup>ह्मवमर्शे तु पञ्चम: ॥
...वावमर्शे • तु
Voir figures de la page (diagrammes / tables)
Pas de figure detectee sur cette page (Surya layout n'a rien identifie).
Pourquoi flagué
- Tres proche d'un mot connu du dico Sanskrit (1 lettre de difference)
Vu par
OCR Surya Translitterateur Dico Sanskrit IA visuelle
Raisonnement IA visuelle
(aucun reasoning Layer B disponible)