1: 85
2: <b>TRANSLATION</b>
3: Aśvākrāntā (6)
4: ma-pa-dha-ni-sa-ri-ga-ma-pa-dha-ni-sa
5: Abhirudgatā (7)
6: pa-dha-ni-sa-ri-ga-ma-pa-dha-ni-sa-ri
7: Thus end (the mūrchanās with twelve svaras) in şadjagrāma.
8: (Anu. 63)
9: In madhyamagrāma also, it is the same; the mūrchanās beginning with ma-pa-
10: dha-ni-sa-ri-ga begin with ni-sa-ri-ga-ma-pa-dha (when they are formed with 12
11: svaras). During the performance of raga, murchanas should be known to be
12: composed of twelve svaras. They should be known to be included in the
13: mūrchanās of şadjagrāma (?).64
14: That is thus -
15: Sauvīrī (1)
16: ni-sa-ri-ga-ma-pa-dha-ni-sa-ri-ga-ma.
17: Hariņāśvā (2)
18: sa-ri-ga-ma-pa-dha-ni-sa-ri-ga-ma-pa.
19: Kalopanatā (3)
20: ri-ga-ma-pa-dha-ni-sa-ri-ga-ma-pa-dha.
21: Suddhamadhyā (4)
22: ga-ma-pa-dha-ni-sa-ri-ga-ma-pa-dha-ni.
23: Mārgī (5)
24: ma-pa-dha-ni-sa-ri-ga-ma-pa-dha-ni-sa.
25: Pauravi (6)
26: pa-dha-ni-sa-ri-ga-ma-pa-dha-ni-sa-ri.
27: Hṛṣyakā (7)
28: dha-ni-sa-ri-ga-ma-pa-dha-ni-sa-ri-ga.
29: Thus end (the mūrchanās with twelve svaras) in madhyamagrāma.
30: [Thus ends the section on grāma-mūrchanā]
31: VI [Section on Varņas and Alankāras]
32: [The Varnas]
33: After this (now) are demonstrated the varnas 1 (patterns of melodic
34: movement) that are verily four only; viz. sthāyin (steady), sancārin (circulatory),
35: (118)
36: ārohin (ascending) and avarohin (descending).
37: (Anu. 64)
38: (Contention) what is spoken of by the word varna? (Answer) The act of
39: singing<sup>2</sup> is spoken of by the word varņa. Where svaras are equal<sup>3</sup> and stay
40: unimpeded4, the gita5 (melodic rendering) born out of them, that is the
41: manifestor of varņa (unit of melodic movement) in a given pada6 (textual
42: unit), that varņa is called sthāyin (steady). Just as sāsāsāsā in the ṣāḍjī (jātī) and
43: māmāmāmā in the madhyamā (jāti).
Crop image (token + contexte)
Pas de crop disponible (Layer B n'a pas tourne sur ce token).
Page complete
Cote token (RIGHT) — line ?, token surligne en jaune
Contexte semantique (LEFT)
BRHADDEŚI
84
मपधनिसरिगमपधनिस । अश्वक्रान्ता ६
पधनिसरिगमपधनिसरि । अभिरुद्गता [ ७ ]
॥ इति षड्जग्रामे ॥
[ अनु₀ ६३ ]
'मध्यमग्रामेऽप्येवमेव मपधनिसरिगाद्या मूर्छना निसरिगमपधाद्या
<math>[:]^{95}</math>रागकाले द्वादशस्वरमूर्छना अवगन्तव्याः । ताश्च षड्जग्रामे <math>[:]^{95}</math>
मूर्छनासु अन्तर्गता ज्ञेयाः । तद्यथा—
निसरिगमपधनिसरिगम। सौवीरी [१]
सरिगमपधनिसरिगमप। हरिणाश्वा [२]
रिगमपधनिसरिगमपध। कलोपनता [३]
[8]
गमपधनिसरिगमपधनि। शुद्धमध्या
मपधनिसरिगमपधनिस। मार्गी
[4]
पधनिसरिगमपधनिसरि। पौरवी
[६]
धनिसरिगमपधनिसरिग। हृष्यका
[ ૭ ]
॥ इति मध्यमग्रामे ॥
[ इति ग्राममूर्छनाप्रकरणम् ]
VI [ वर्णालंकारप्रकरणम् ]
[ तत्र वर्णाः ]
अतः परं प्रदर्श्यन्ते वर्णाश्चत्वार एव हि।
स्थायिसंचारिणौ चैव तथाऽऽरोह्यवरोहिणौ।। ११८।।
[ अनु₀ ६४ ].
वर्णशब्देन किमुच्यते ? वर्णशब्देन गानमभिधीयते। यत्र समाः
नन्
स्वरा अनुपहतरूपास्तिष्ठन्ति तेभ्यो यद्गीतं वर्णाभिव्यक्तिकृद् यत्र पदे
त्
स वर्णः स्थायीत्युच्यते। यथा—
षाङ्ज्यां सासासासा, मध्यमायां तु मामामामा इति।
सारीसासारीसा
षज्जा
<sup>1</sup>षड्जात
<b>य्यत्र गीते संचरिन्त स्वराः परस्परमन्त्यसहिताः।</b>
एकैकशो [ द्विशो ] वा स संचारी वर्ण उच्यते।। ११९ ॥
84
मपधनिसरिगमपधनिस । अश्वक्रान्ता ६
पधनिसरिगमपधनिसरि । अभिरुद्गता [ ७ ]
॥ इति षड्जग्रामे ॥
[ अनु₀ ६३ ]
'मध्यमग्रामेऽप्येवमेव मपधनिसरिगाद्या मूर्छना निसरिगमपधाद्या
<math>[:]^{95}</math>रागकाले द्वादशस्वरमूर्छना अवगन्तव्याः । ताश्च षड्जग्रामे <math>[:]^{95}</math>
मूर्छनासु अन्तर्गता ज्ञेयाः । तद्यथा—
निसरिगमपधनिसरिगम। सौवीरी [१]
सरिगमपधनिसरिगमप। हरिणाश्वा [२]
रिगमपधनिसरिगमपध। कलोपनता [३]
[8]
गमपधनिसरिगमपधनि। शुद्धमध्या
मपधनिसरिगमपधनिस। मार्गी
[4]
पधनिसरिगमपधनिसरि। पौरवी
[६]
धनिसरिगमपधनिसरिग। हृष्यका
[ ૭ ]
॥ इति मध्यमग्रामे ॥
[ इति ग्राममूर्छनाप्रकरणम् ]
VI [ वर्णालंकारप्रकरणम् ]
[ तत्र वर्णाः ]
अतः परं प्रदर्श्यन्ते वर्णाश्चत्वार एव हि।
स्थायिसंचारिणौ चैव तथाऽऽरोह्यवरोहिणौ।। ११८।।
[ अनु₀ ६४ ].
वर्णशब्देन किमुच्यते ? वर्णशब्देन गानमभिधीयते। यत्र समाः
नन्
स्वरा अनुपहतरूपास्तिष्ठन्ति तेभ्यो यद्गीतं वर्णाभिव्यक्तिकृद् यत्र पदे
त्
स वर्णः स्थायीत्युच्यते। यथा—
षाङ्ज्यां सासासासा, मध्यमायां तु मामामामा इति।
सारीसासारीसा
षज्जा
<sup>1</sup>षड्जात
<b>य्यत्र गीते संचरिन्त स्वराः परस्परमन्त्यसहिताः।</b>
एकैकशो [ द्विशो ] वा स संचारी वर्ण उच्यते।। ११९ ॥
Voir figures de la page (diagrammes / tables)
Pas de figure detectee sur cette page (Surya layout n'a rien identifie).
Pourquoi flagué
- Tres proche d'un mot connu du dico Sanskrit (1 lettre de difference)
Vu par
OCR Surya Translitterateur Dico Sanskrit IA visuelle
Raisonnement IA visuelle
(aucun reasoning Layer B disponible)