1: 61
2: <b>TRANSLATION</b>
3: Audūvita is with five svaras; its lakṣaṇa (description) is fivefold, it is
4: (101)
5: numbered thirty-five,33 as explained by the ācāryas (teachers).
6: (Anu. 42)
7: With (the omission of) șadja, rșabha, pañcama and nișāda the șādava
8: (mūrchanās) of ṣadja-grāma (come into being). Those devoid of ṣadja, ṛṣabha and
9: gandhara are şadavas in madhyama-grama.
10: (Anu. 43)
11: The state of auduvita (comes into being) on account of the omission of
12: (two) samvadins,34 because of this statement the general rule is that the state of
13: auduvita is attained through two samvadin svaras. Sometimes the state of
14: auduvita comes into being with (the omission of) two55 anuvādin svaras, this is
15: also a general rule. Sometimes the state of anuvadin does come into existence
16: with (the omission) of pañcama-ṛṣabha in ṣadja-grāma (and) that of dhaivata-
17: rşabha in madhyama-grāma.
18: The auduvitas in şadja-grāma are devoid of pañcama-şadja, two (svaras) that
19: are comprised of two śrutis (each) (viz. gandhāra and niṣāda) and pañcama-
20: (102)
21: rşabha.
22: The pentatonic tānas in madhyama-grāma are verily devoid of dhaivata-ṛṣabha
23: and two (svaras) comprised of two śrutis (each) (viz. niṣāda and gāndhāra).
24: (103)
25: (Anu. 44)
26: Now he (the author) demonstrates this very (description) with prastara.36
27: That is thus in sadja-grāma—
28: X ri ga ma pa dha ni
29: ni X ri ga ma pa dha
30: dha ni X ri ga ma pa
31: pa dha ni X ri ga ma
32: ma pa dha ni X ri ga
33: ga ma pa dha ni X ri
34: ri ga ma pa dha ni X
35: (Tānas) devoid of şadja.
Crop image (token + contexte)
Pas de crop disponible (Layer B n'a pas tourne sur ce token).
Page complete
Cote token (RIGHT) — line ?, token surligne en jaune
Contexte semantique (LEFT)
BRHADDESI
60
पञ्चस्वरमौडुवितं पञ्चधा लक्षणं स्मृतम्।
पञ्चित्रशच्च संख्यं हि आचार्यैर्यदुदाहृतम्।।१०१।।
[ अनु. ४२ ]
षड्जर्षभपञ्चमनिषादैः षड्जग्रामिकाः षाडवाः। षड्जर्षभगान्धारैर्हीना मध्यमग्रामे
षाडवाः।
[ अनु. ४३ ]
संवादिलोपादौडुवितत्विमिति वचनात् संवादिस्वराभ्यामौडुवितत्वं
प्राप्तमिति प्रायिकम्। कदाचिदनुवादिस्वराभ्यामौडुवितत्वं प्राप्तमिति प्रायिकम्। १९
कदाचिदनुवादिस्वराभ्यामौड्वितं भवत्येव। यथा पञ्चमर्षभयोः षड्जग्रामे,
मध्यमग्रामे धैवतर्षभयोरिति।
पञ्चमषड्जविहीना द्विश्रुतिकाभ्यां तथा विहीनाम्च।
<del>्षि</del> 20
ुनो
पञ्चमर्षभविहीनाश्चौडुविता भवन्ति षड्जग्रामे21।।१०२।।
तो
ुन
धैवतर्षभविहीना द्विश्रुतिकाभ्यां विहीना [ स् ] ता ज्ञेयाः।
्ने
₀नो
पञ्चस्वरकास्ताना भवन्ति खलु मध्यमग्रामे ॥१०३॥
<b>, मस्वरकर्ता स्थाना ( ? )</b>
[अनु. ४४]
इदानीमेतदेव प्रस्तारेण दर्शयति। तद् यथा-
[षड्जग्रामे]
X रिगमपध नि<sup>22</sup>
नि x रिगमपध
धनि x रिगमप
पधनि X रिगम
म प ध नि 🗶 रि ग
गमपधनि 🗙 रि
्रिगमपधनि 🗴
षड्जहानाः।
60
पञ्चस्वरमौडुवितं पञ्चधा लक्षणं स्मृतम्।
पञ्चित्रशच्च संख्यं हि आचार्यैर्यदुदाहृतम्।।१०१।।
[ अनु. ४२ ]
षड्जर्षभपञ्चमनिषादैः षड्जग्रामिकाः षाडवाः। षड्जर्षभगान्धारैर्हीना मध्यमग्रामे
षाडवाः।
[ अनु. ४३ ]
संवादिलोपादौडुवितत्विमिति वचनात् संवादिस्वराभ्यामौडुवितत्वं
प्राप्तमिति प्रायिकम्। कदाचिदनुवादिस्वराभ्यामौडुवितत्वं प्राप्तमिति प्रायिकम्। १९
कदाचिदनुवादिस्वराभ्यामौड्वितं भवत्येव। यथा पञ्चमर्षभयोः षड्जग्रामे,
मध्यमग्रामे धैवतर्षभयोरिति।
पञ्चमषड्जविहीना द्विश्रुतिकाभ्यां तथा विहीनाम्च।
<del>्षि</del> 20
ुनो
पञ्चमर्षभविहीनाश्चौडुविता भवन्ति षड्जग्रामे21।।१०२।।
तो
ुन
धैवतर्षभविहीना द्विश्रुतिकाभ्यां विहीना [ स् ] ता ज्ञेयाः।
्ने
₀नो
पञ्चस्वरकास्ताना भवन्ति खलु मध्यमग्रामे ॥१०३॥
<b>, मस्वरकर्ता स्थाना ( ? )</b>
[अनु. ४४]
इदानीमेतदेव प्रस्तारेण दर्शयति। तद् यथा-
[षड्जग्रामे]
X रिगमपध नि<sup>22</sup>
नि x रिगमपध
धनि x रिगमप
पधनि X रिगम
म प ध नि 🗶 रि ग
गमपधनि 🗙 रि
्रिगमपधनि 🗴
षड्जहानाः।
Voir figures de la page (diagrammes / tables)
Pas de figure detectee sur cette page (Surya layout n'a rien identifie).
Pourquoi flagué
- Tres proche d'un mot connu du dico Sanskrit (1 lettre de difference)
Vu par
OCR Surya Translitterateur Dico Sanskrit IA visuelle
Raisonnement IA visuelle
(aucun reasoning Layer B disponible)